Jan Bartoň je jedním z nejvýraznějších českých grafiků, jehož tvorba je synonymem pro kreativitu, originalitu a preciznost. Jako spoluautor městské vizuální identity Nového Jičína, autor loga města Štramberk a vítěz soutěže o vizuální styl města Příbora, má na svém kontě řadu významných projektů. Nyní proměnil i celkovou „tvář“ Beskydského divadla. Se svérázným designérem jsme si povídali nejen o jeho přístupu k tvorbě, ale i o inspiracích, které ho v jeho práci vedou.
Jan Bartoň je jedním z nejvýraznějších českých grafiků, jehož tvorba je synonymem pro kreativitu, originalitu a preciznost. Jako spoluautor městské vizuální identity Nového Jičína, autor loga města Štramberk a vítěz soutěže o vizuální styl města Příbora, má na svém kontě řadu významných projektů. Nyní proměnil i celkovou „tvář“ Beskydského divadla. Se svérázným designérem jsme si povídali nejen o jeho přístupu k tvorbě, ale i o inspiracích, které ho v jeho práci vedou.
Co vás inspirovalo při tvorbě nového vizuálního konceptu pro Beskydské divadlo?
Při tvorbě jsem se inspiroval velmi originálními světly, která jsou ve foyer divadla. Hledal jsem způsob, jak modernizovat vizuální identitu, přičemž jsem respektoval odkaz divadelního prostředí.
Jaký význam nebo myšlenku jste chtěl vyjádřit v novém logu divadla?
Cílem bylo vytvořit logo, které bude vyjadřovat nejen kulturní hodnotu divadla, ale také otevřenost a kreativitu. Logo je symbolem propojení tradičního a moderního umění.
Jaké prvky nebo motivy byly použity v návrhu?
V návrhu byly použity jednoduché geometrické tvary, které odrážejí dynamiku a pohyb, což je typické pro divadelní scénu.
Proč jste se rozhodl pro konkrétní barevnou paletu? Jaké emoce a dojmy by měly tyto barvy evokovat?
Barevná paleta byla zvolena tak, aby evokovala pocit elegance, ale zároveň přístupnosti. Teplé odstíny oranžové a červené mají vyvolávat energii a vášeň, zatímco tmavší tóny dodávají serióznost a hloubku.
Jaký je vztah mezi novým vizuálním stylem a původním? Je tam vůbec nějaký?
Nový vizuální styl vychází lehce z původních prvků, ale je modernizován tak, aby odpovídal současnému trendu. Vztah mezi novým a původním stylem je tedy propojení kontinuity a inovace.
V jakém směru jste se rozhodl odlišit nový design od předchozího? A co byl dle vás hlavní důvod pro změnu?
Nový design se odlišuje především v přístupu k minimalismu a abstraktním tvarům, které jsou více v souladu s moderními vizuálními trendy. Hlavním důvodem pro změnu byla potřeba osvěžit identitu divadla a přizpůsobit ji širšímu publiku.
Jak dlouho trval proces tvorby a co bylo pro vás největší výzvou?
Proces tvorby celkového vizuálního konceptu trval několik měsíců. Největší výzvou bylo najít rovnováhu mezi modernizací vizuální identity a zachováním nálady nebo povahy divadla.
Jak vlastně vypadá takový proces tvorby? Co řešíte jako první? Jak postupujete? Děláte si grafické návrhy ještě tužkou, nebo už pomocí softwaru?
Proces tvorby začíná vždy brainstormingem a výzkumem, zaměřuji se na klíčové hodnoty a historii subjektu. Vytvářím skici tužkou, abych zachytil základní nápady, a následně je převedu do digitální podoby, kde detailněji rozpracovávám vizuální koncept.
Kolik variant loga jste pro Beskydské divadlo v počátku měl? Proč jste nakonec zvolili toto?
Původně bylo vytvořeno několik variant loga. Tento návrh byl nakonec zvolen, protože nejlépe vyjadřoval jak estetickou hodnotu, tak funkčnost pro různé formáty použití (tištěná média, web, merchandise).
Jaký vztah jste měl k Beskydskému divadlu před spoluprací a po ní?
Před spoluprací jsem měl k Beskydskému divadlu pozitivní vztah jako divák, ale po spolupráci jsem se více ponořil do jeho historie a zaměření. Byla to skvělá příležitost přispět k vizuální identitě tak významné kulturní instituce.
Jaký vztah máte k Novému Jičínu?
K Novému Jičínu mám velmi pozitivní vztah. Narodil jsem se zde.
Co vás na vaši práci nejvíc baví?
Kreativní proces a možnost vyjádřit myšlenky a nápady prostřednictvím vizuálních prostředků. Každý projekt je výzvou. Je fascinující vidět, jak moje návrhy ožívají v reálném světě.